Ráda čtu, to se o mně jaksi ví. Občas tu něco zmíním. Mnohem častěji alespoň krátce pípnu svůj dojem z četby na twittru. Tuhle mi přišel tweet od @i_stau: Díky za tip. Myslíš, že by si mohla na svém blogu třeba jednou měsíčně napsat, jaké knihy tě zaujaly a co doporučuješ číst?
Samozřejmě, že něco takové chci dlouhodobě! Jen se k tomu nejsem schopna dokopat. Tak jsem se rozhodla, že toto vezmu jako impuls, a občas vám stručný knižní příspěvek na blog napíšu.
Tak tady je hned první:
Tak tady je hned první:
Leden byl i pro mne výrazně čtecí nadprůměr. Přečetla jsem 16 knih. Z toho byly dvě dětské, jedna, která mne příliš nezaujala (Solange Bied-Charreton: Enjoy) a jedna tak trochu zklamala (protože nechala zabít Marka Darcyho!! a děj knihy to neospravedlnil!! Třetí díl Bridget Jonesové - ale uznávám, že se to četlo dobře).
A teď k těm lepším!
A teď k těm lepším!
Čtu hodně současnou českou literaturu, z těch lednových mnou přečtených knížek bych vyzdvihla tyto:
Hana Androniková: Vzpomínky, co neuletí
Její Nebe nemá dno mne odrovnalo. Tady jsou povídky. Je v nich něco tak silného, že vám je nedokážu přiblížit. Zůstaly ve mě.
Rudolf Křesťan: Proč nemám pistoli
Mám ráda lidi, co se na svět dívají pozorně - a v jakékoliv maličkosti objeví příběh, záhadu, vtip. Rudolf Křesťan tohle umí. A navíc se u toho pobavíte. Fejetony první ligy.
Martina Formanová: Případ Pavlína
Martinu Formanovou čtu od její prvotiny, ke které mne přivedl můj táta. Líbilo se mi, že jsme oba přečetli jednu knihu a mohli si o ní povídat. Od té doby jsem si s chutí její další tvorbu v knihovně vypůjčovala. Třeba Trojdílné plavky byly dobré. Teď si vybrala Formanová reálný příběh - a zpracovala ho výborně. Tu knihu jsem nedokázala odložit, přečetla jsem ji během jednoho dne.
Miloš Čermák: Muži, co zírají na ženy
Popravdě tahle kniha není nejlepší, obsahuje spoustu vulgarit, opakující se témata. Ale baví mne! Krátké povídky, které mají dobré postřehy, vtip, nápady. Ale předchozí kniha povídek z fleku - Lovestory ve výtahu je lepší, tou určitě začněte.
Milena Štráfeldová - cokoliv! Můj objev na přelomu roku. Přečetla jsem čtyři knihy (Kriplíci, Přepisovačka, Guláš pro Masaryka, Co mě naučilo listí) a všechny vám doporučuji. A moc. Přečtěte si je. Prosím. Ty povídky jsou opravdu dobré. Opravdové, syrové, silné. A mají pointy. Skvělé pointy. Povídkové knížky seženete asi jen v knihovnách - ale stojí za to se tam pro ně vypravit.
Její Nebe nemá dno mne odrovnalo. Tady jsou povídky. Je v nich něco tak silného, že vám je nedokážu přiblížit. Zůstaly ve mě.
Rudolf Křesťan: Proč nemám pistoli
Mám ráda lidi, co se na svět dívají pozorně - a v jakékoliv maličkosti objeví příběh, záhadu, vtip. Rudolf Křesťan tohle umí. A navíc se u toho pobavíte. Fejetony první ligy.
Martina Formanová: Případ Pavlína
Martinu Formanovou čtu od její prvotiny, ke které mne přivedl můj táta. Líbilo se mi, že jsme oba přečetli jednu knihu a mohli si o ní povídat. Od té doby jsem si s chutí její další tvorbu v knihovně vypůjčovala. Třeba Trojdílné plavky byly dobré. Teď si vybrala Formanová reálný příběh - a zpracovala ho výborně. Tu knihu jsem nedokázala odložit, přečetla jsem ji během jednoho dne.
Miloš Čermák: Muži, co zírají na ženy
Popravdě tahle kniha není nejlepší, obsahuje spoustu vulgarit, opakující se témata. Ale baví mne! Krátké povídky, které mají dobré postřehy, vtip, nápady. Ale předchozí kniha povídek z fleku - Lovestory ve výtahu je lepší, tou určitě začněte.
Co se týče zahraničních autorů, tak to byla lednová bída. Mohu vyzdvihnout jen dvě knihy určené spíše pro nás holky: od Alexandry Potter Na stejné vlně, a pak knihu pro mladé, která mne okouzlila a nadchla - Eleanor a Park - ale o ní už jsem tak trochu psala tady.
Tak to je pro leden asi všechno.
Četli jste některé z uvedených knih? Líbily se vám? Nenadchly vás? Proč?
Těším se v komentářích i na vaše lednové nej knihy!
Žádné komentáře:
Okomentovat